Paul Krugman zpochybňuje Bitcoin

Bitcoin byl jedním z hlavních témat diskusí v roce 2013. Je zjevné, proč by si tolik lidí přálo mít k dispozici měnu, která je mimo stávající finanční systém. Měnu, která nepodléhá vládám, státům, regulátorům.

V mediích se objevil názor Paula Krugmana na bitcoin: Je vždy důležité a zároveň poměrně složité odlišit od sebe pozitivní a normativní ekonomii. Ta první popisuje, jak věci fungují. Ta druhá říká, jak by fungovat měly. Velký počet ekonomů není schopen hranici mezi nimi rozlišit.

Nemají například rádi aktivní vládu a to je nutí k velmi pochybným úvahám o tom, proč by fiskální stimulace neměla fungovat či proč je monetární stimulace pohromou. Nyní se chci věnovat penězům a konkrétně bitcoinu a možnostem investice do bitcoinu.

Doposud spadá většina diskuse o bitcoinu do kategorie pozitivní ekonomie – je možné, aby to skutečně fungovalo? Já o tom mám hluboké pochybnosti. Na to, aby peníze fungovaly, musí být prostředkem směny a musí také v rozumné míře uchovávat hodnotu.

Zatím není vůbec jasné, proč by měl být bitcoin uchovatelem hodnoty. Zlato si uchovává hodnotu proto, že pokud vše ostatní zkolabuje, lze ho použít. Dolar má hodnotu proto, že s ním můžete platit daně v USA a Fed slíbil, že ho od vás koupí, pokud jeho skutečná hodnota začne klesat tempem, které bude znatelně převyšovat 2 % ročně.

Hodnota zlata je shora limitována technologií jeho těžby, hodnota dolaru je limitována chováním Fedu. Horní hranice hodnoty bitcoinu je dána počítačovou technologií a limitem 21 milionů bitcoinů. Co ale stanoví spodní hranici pro graf bitcoinu a jeho hodnoty?

Už nějaký čas diskutuji s chytrými lidmi zabývajícími se technologiemi, kteří věří ve velký úspěch bitcoinu. Když ale chci, aby mi vysvětlili, proč by měl být dobrým nástrojem na uchování hodnoty, vždy mi začnou vysvětlovat, že je dobrým nástrojem směny. I kdybych tomu věřil, můj problém to neřeší.

A nejsem schopen jim vysvětlit, že jde o dvě rozdílné věci. Ale jak jsem řekl, jde o pozitivní ekonomii. Co ta normativní? Charlie Stross ohledně bitcoinu napsal, že vypadá jako záměrně sestrojená zbraň na zničení centrálního bankovnictví a peněz s cílem znemožnit výběr daní a sledování finančních transakcí obyvatel.

Mně by se takový nápad nelíbil, ale nechci, aby to ovlivnilo mou analýzu. Souhlasím ovšem s tím, že mnohé zastánce bitcoinu ovlivňuje to, že jde o stejný typ fetiše jako u zlata, uzavírá prozatím Krugman toto téma.

Aktualizace – v roce 2021 došlo ve světě kryptoměn k velké změně. Salvador přijal bitcoin jako oficiální měnu, a to jako první na světě. Zavedení bitcoinu však provázely protesty ze strachu z finanční nestability státu, kterou může měnový experiment vyvolat.

Myšlenka je to lákavá a dříve či později nějaká taková měna „pro celý svět“ může přijít. Prvním krokem k této změně je to, že Salvador jako první země zavedl bitcoin jako oficiální měnu.  

Co je to bitcoin a jak funguje?

Bitcoin je forma digitální měny, jejímž cílem je odstranit potřebu centrálních orgánů, jako jsou banky nebo vlády. Bitcoin místo toho využívá technologii blockchain, která podporuje peer-to-peer transakce mezi uživateli v decentralizované síti.

Virtuální měně bitcoin jsme v posledních měsících věnovali spoustu prostoru. Například ve článcích Virtuální měna Bitcoin a její nástrahy, Bitcoin – bublina, letadlo nebo zásadní inovace? či První český kamenný obchod přijímá bitcoiny. Má to ale háček.