Aby v tom bylo jasno, ženy miluji. Jsou to úžasná stvoření a není možné si bez nich život představit. Věnuji jim také celkem velký prostor ve svých příspěvcích.
Poslední dobou se v Evropě hovoří a diskutuje o tom, že by bylo vhodné zákonem stanovit kvóty pro zastoupení žen ve vedení firem a to i těch soukromých. Považuji to za značně nešťastné a rád bych popsal proč.
Ženy dostávají čím dál tím větší prostor (ano, na úkor mužů) ve společnosti. Tak například šéfují velkým firmám, šéfují úřadům, jsou prezidentkami států a je to všechno velmi správně. Nicméně, ne každá žena touží vést stát, obří firmu, tisíce zaměstnanců, vynalézat rakety či něco podobného.
Ony ty věci většinou znamenají ohromné osobní oběti a zpravidla se tomu musíte věnovat 24 hodin denně a mnoho let. A nyní ten podstatný rozdíl mezi muži a ženami. Je řada chlapů, kteří tu cenu jsou ochotni zaplatit a věnovat se tomu 24 hodin denně třeba 20 let. Avšak menšina žen chce dělat pouze jednu věc a to ještě k tomu z výše uvedených.
Dokonce bych řekl, že ten poměr odpovídá tomu, jak jsou dnes např. v topmanagementu firem zastoupeny muži a ženy. Prostě konkurence mužů je podstatně větší a podstatně více se jich „tlačí“ do špičky.
Dobrá, na toto všechno můžete říci, že je to pouze můj subjektivní názor. Tak pojďme pokračovat v dalších důvodech.
Vezměme si soukromé společnosti a jejich majitele. Pokud jsem majitelem společnosti a vybírám si nového šéfa (šéfku), je velmi pravděpodobné, že chci pro svoji firmu „to“ nejlepší.
Pokud mám mezi adepty k dispozici špičkovou ženu/manažerku, která se na post šéfky firmy hodí a další adepti, muži, jsou pouze nadprůměrní či průměrní, není absolutně žádný důvod proč nezvolit ženu a neudělat z ní šéfku firmy.
Ta dobrá volba může mít pro mne přínos v milionech či miliardách! A jsem přesvědčen o tom, že naprostá většina majitelů firem přesně takto uvažuje. Chtějí špičkové šéfy – pohlaví je irelevantní. Nezáleží na něm. Žena, muž, gay, lesba. Tady jde na prvním místě o byznys, o osobnost, o vítězství ve hře zvané byznys.
Další zásadní důvod? Pokud chci zavést kvóty pro ženy v topmanagementu firem, říkám tím vlastně, že ženy nejsou tak dobré a nebo jich není, těch špičkových, dostatek na to, aby se prosadily. Ono je to totiž ve skutečnosti dosti ponižující. Tedy ono stanovení kvót. Ponižující pro ženy.
A konečně, co má co nějaký stát či EU žvanit soukromým společnostem do toho, které pohlaví je má vést? Vždyť je to, s prominutím, ujetý.
Co tedy s tím? Zcela souhlasím s tím, aby kdokoliv, a to třeba i stát, přesvědčoval majitele firem a třeba i celou společnost, aby bylo co nejvíce šéfek ve vedení firem. A mělo by to být také podloženo odpovídající argumentací. Jenom proboha nestanovovat takovou věc zákonem! To totiž ženám jenom ublíží a svým způsobem je to ponižuje. Obrátí se to proti nim.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
