Jeden z historicky největších boomů a krachů souvisel s japonským trhem nemovitostí a cenných papírů. Od roku 1955 do roku 1990 vzrostla v Japonsku cena nemovitostí více než 75 krát.
K roku 1990 se celková hodnota japonských nemovitostí odhadovala celkem na 20 bilionů amerických dolarů – tedy více než 20% veškerého světového bohatství a asi dvojnásobek celkové hodnoty všech cenných papírů na světě. Amerika je rozlohou pětadvacetkrát větší než Japonsko, přesto byla japonská půda v roce 1990 oceněna na pětinásobek hodnoty veškeré americké půdy.
Jen za prodej císařského paláce a jeho pozemků by Japonci podle odhadů dostali tolik peněz, že by si za ně mohli koupit celou Kalifornii.
Japonská burza si vedla podobně. Mezi lety 1955 a 1990 vzrostly ceny akcií až stonásobně. Japonské akcie se v roce 1990 prodávaly za více než 60 násobek zisku a přes 200 násobek dividend. V ten samý rok se americké akcie prodávaly za 15násobek a londýnské za 12 násobek zisku. Hodnota NTT Corporation (japonský telefonní gigant) přesáhla hodnotu ATaT, IBM, Exxon, GE a GM dohromady!
Zbytek je již, jak se říká, historie. Následoval pád cen. Do poloviny srpna 1992 klesl japonský burzovní index zhruba o 63%. Ceny pozemků a nemovitostí v Japonsku zaznamenaly obdobný pád.
TIP: Jaké jsou výhody Crypto karty? Například cashback z každé platby – a mnoho dalšího.
Proč vznikají bubliny a jejich splasknutí
Bubliny na trzích vznikaly, vznikají a budou vznikat i nadále. Často jsou podporovány medii i burzovními profesionály a analytiky a jejich prohlášeními. A především rostou díky nadšenému davu. Většinou je provází speciální „story“, která popisuje, proč je to tentokráte jiné a proč platí pro tato aktiva jiná pravidla pro oceňování a určování férové hodnoty.
Etiologie bublin na trzích je velmi zajímavé téma a je třeba se mít permanentně na pozoru a včas jejich vznik a rozvoj, alespoň sám pro sebe, diagnostikovat. V této oblasti jsou totiž lidé, národy i lidstvo výjimečně nepoučitelní.