Evropská unie se od 90. let 20. století snaží omezit závislost energetiky na neobnovitelných zdrojích. Hlavním motorem tohoto úsilí je ochrana životního prostředí a především snaha omezit dopady klimatických změn.
Dalším motivem, který je neméně důležitý, jak se ukazuje i ve světle nedávných událostí na Ukrajině, je snaha omezit závislost Evropské unie na dovozech energetických surovin z Ruska a dalších nestabilních zemích.
Vnitřní cíle Evropské unie
Nejdůležitější z mezinárodních smluv je tzv. Kjótský protokol, který představuje první větší celosvětové úsilí o zamezení růstu globálních teplot.
Z vnitřních cílů lze jmenovat strategii Evropa 2020, jejíž součástí je i tzv. klimaticko-energetický balíček s cíli známými jako 20-20-20.
Aby EU své cíle naplnila, musela se uchýlit k narušení tržního prostředí na energetickém trhu, protože zelená energie by v konkurenci s klasickými zdroji bez státní podpory neobstála.
Energetická politika EU – Kjótský protokol
Evropská unie na základě Kjótského protokolu zavedla systém emisních povolenek. Cílem tohoto nástroje je na základě tržních principů snížit celkový objem vypouštěných skleníkových plynů a zvýhodnit alternativní zdroje energie.
Na počátku systému se počítalo s tím, že cena emisních povolenek se bude pohybovat okolo 30 eur za kus. Situace se s příchodem hospodářské krize změnila a ceny emisních povolenek výrazně poklesly. Podnikům se přestalo ekonomicky vyplácet investovat do opatření, které snižují objem vypouštěných skleníkových plynů.
Bez dalšího řešení této situace Evropským parlamentem ztrácí systém emisních povolenek smysl. V roce 2014 bylo schváleno postupné stažení 900 milionů emisních povolenek, aby došlo ke zvýšení jejich ceny.
Od roku 2008 se věnujeme široké škále témat s důrazem na finance, investování a podnikání. Články píšeme srozumitelně, abychom každému čtenáři pomohli objasnit i ta nejsložitější témata. Autor vystudoval ekonomii a management.
